Informace k poskytování některých neauditorských služeb u klientů sestavujících výroční finanční zprávu v souladu s ESEF
V souvislosti s poskytováním neauditorských služeb u klientů, kteří jsou povinni sestavit výroční finanční zprávu v souladu s Nařízením EU 2019/815 ze dne 17. prosince 2018, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES, pokud jde o regulační technické normy specifikace jednotného elektronického formátu pro podávání zpráv (dále jen „ESEF“), upozorňuje Rada na možné riziko ohrožení nezávislosti auditora.
Zatímco ověření souladu výroční finanční zprávy s požadavky ESEF je zákonnou povinností auditora dle § 20ba zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (dále jen „ZoA“)[1], odpovědnost za sestavení výroční finanční zprávy v požadovaném formátu XHTML a za výběr a použití značek XBRL nese vedení společnosti.
Služby, kde auditor přebírá odpovědnost za přípravu účetních výkazů a jejich sestavení v požadovaném formátu, mohou být vyhodnoceny jako zakázané neauditorské služby dle Nařízení EU 537/2014. Konkrétně se může jednat o služby dle čl. 5 odst. 1 písm. c) cit. Nařízení - tj. účetnictví, sestavování účetních záznamů a účetních závěrek a vypracovávání zpráv o udržitelnosti. Takové služby přitom nesmí statutární auditor nebo auditorská společnost provádějící povinný audit subjektu veřejného zájmu, ani žádný člen sítě, do níž daný statutární auditor nebo auditorská společnost případně patří, poskytovat přímo ani nepřímo v rámci Unie auditovanému subjektu, jeho mateřskému podniku ani podnikům, které ovládá, a to v době od začátku účetního období, které je předmětem auditu, do vydání zprávy auditora.
V pokynech výboru CEAOB („Committee of European Audit Oversight Bodies“) ze dne 9. listopadu 2021 se v čl. 18 výslovně uvádí, že při provádění postupů týkajících se účetní závěrky ve formátu ESEF musí být auditoři obezřetní ohledně pravidel nezávislosti a nesmí poskytovat žádné zakázané neauditorské služby podle článku 5 nařízení (EU) č. 537/2014 Evropského parlamentu a Rady. Auditoři musí být v souvislosti s ESEF rovněž obezřetní vůči jakýmkoli hrozbám kontroly po sobě samém[2].
Informace o auditorech pro účely článku 16 odst. 3 písm. a) nařízení
Podle článku 16 odst. 3 písm. a) nařízení č. 537/2014 o specifických požadavcích na povinný audit subjektů veřejného zájmu (dále jen „nařízení") musí mít auditovaný subjekt možnost vyzvat kteréhokoliv statutárního auditora nebo auditorskou společnost k předložení nabídky na poskytování služeb povinného auditu za předpokladu, že bude dodržen článek 17 odst. 3 a že pořádání výběrového řízení žádným způsobem nezamezí účasti společností, které získaly v dotyčném členském státě v předchozím kalendářním roce méně než 15 % celkových odměn za audit od subjektů veřejného zájmu.
Pro účely tohoto ustanovení je povinností příslušného orgánu, tj. Rady pro veřejný dohled nad auditem (dále jen „Rada"), zveřejnit seznam dotčených statutárních auditorů a auditorských společností, který bude každoročně aktualizován. Rada při své činnosti zjistila, že v roce 2024 byl 15% limit překročen u auditorských společností
- PricewaterhouseCoopers Audit, s.r.o. (ev. č. 021) - 23 %,
- Deloitte Audit s.r.o. (ev. č. 079) - 29 %,
- KPMG Česká republika Audit, s.r.o. (ev. č. 071) - 30 %.
V dalším si Rada dovoluje odkázat na rejstřík auditorů vedený Komorou auditorů České republiky, kde je uveden úplný seznam auditorů a auditorských společností pod rubrikou „Výběr auditora“.
Informační povinnosti auditorů subjektů veřejného zájmu
Informační povinnosti auditorů subjektů veřejného zájmu dle zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoA") a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 ze dne 16. dubna 2014 o specifických požadavcích na povinný audit subjektů veřejného zájmu a o zrušení rozhodnutí Komise 2005/909/ES (dále jen „Nařízení").
informacni-povinnosti-auditoru-svz.docx
(docx, 17 KB)